Dravci a sovy, které u nás můžete vidět....

POŠTOLKA OBECNÁ - Falco tinnunculus  Běžný sokolík živící se převážně drobnými hlodavci. Rozpětí křídel až 75 cm, váha do 300 gramů. Je typický  třepotavým způsobem letu nad poli a loukami. Poštolka je velmi hojná ve městech, kde hnízdí na vysokých budovách, v přírodě pak využívá opuštěná hnízda jiných ptáků. Snáší 4 – 6 hnědě skvrnitých vajec. Mláďata se líhnou po 28-30ti dnech. Pohlavní dimorfismus je u poštolek i v barevnosti peří, což u dravých ptáků a sov není příliš běžné.

KÁNĚ LESNÍ - Buteo buteo  Jeden z nejběžnějších dravců žijící po celé Evropě. Jako hlavní potrava mu slouží drobní hlodavci, ale nepohrdne ani mršinou. Rozpětí křídel  až do 130 cm, váha až 1 500 gramů. Je velmi různobarevná, od světle okrové až po černohnědou. Ke hnízdění využívá všechny typy lesů a remízů, kde si staví hnízdo v koruně stromu. Ve snůšce bývají 2 – 4 vejce, která jsou zahřívána 30 – 35 dní. V zimním období se u nás vyskytují v hojném počtu káně, které přilétly ze severní Evropy.

JESTŘÁB LESNÍ - Accipiter gentilis  Stejně jako krahujec patří i jestřáb mezi poměrně hojné, ale skrytě žijící dravce. Loví jak ptáky, tak i menší savce. Rozpětí křídel je až 120 cm a váha do 1600 gramů. Nejčastěji obývá větší lesní komplexy se vzrostlými stromy. Hnízdo si staví v horní třetině stromu a pár většinou střídavě používá i několik hnízd, která pouze opravují. Ve snůšce jsou 2 – 4 světle modrá vajíčka, ze kterých se líhnou mláďata po 35 až 40-ti dnech. Pro své lovecké kvality je jedním z nejpoužívanějších dravců pro sokolnictví.

KRAHUJEC OBECNÝ - Accipiter nisus   Velmi běžný, ale málo viditelný dravec živící se převážně drobnými ptáky. Rozpětí křídel je 60 – 80 cm, váha do 350-ti gramů. U tohoto dravce je výrazný rozdíl ve velikosti mezi samcem a samicí ( ta může být skoro dvojnásobná). Sameček bývá pestřejší v zabarvení, výrazná je oranžová hruď. Hnízdí v mladých jehličnanech, kde si staví každoročně nové hnízdo. Snůška čítá 4 – 6 skvrnitých vajec, na kterých sedí převážně samička okolo 33 dnů. Krahujec je jeden z našich nejlepších lovců a dokáže ulovit i tak velkou kořist jakou je holub či sojka.

MOTÁK POCHOP - Circus aeruginosus   Běžný, ale málo známý druh dravce hnízdící na zemi. S rozpětím křídel až 120 cm patří mezi největší z motáků. Tělo má však drobné a dosahuje váhy do 800 gramů. U nás je pouze od jara do podzimu. Jeho výskyt je vázán na rybníky s rákosinami, ve kterých si staví hnízdo. Snáší 3 – 5 vajec, která zahřívá 32-35 dní. Loví hlavně drobné hlodavce, ale také žáby, hmyz, nepohrdne ani uhynulými rybami.

LUŇÁK ČERVENÝ - Milvus milvus  Vzácně se vyskytující dravec převážně lužních lesů. Poměrně dlouhá křídla dosahují délky až 170-ti cm. Luňák má robustní tělo vážící do 1500 gramů. Typickým znakem luňáků je vidlicovitě vykrojený ocas. Ke hnízdění používá stará hnízda kání, která si vystýlá různým materiálem, najdeme zde hadříky, papíry či igelity. Snáší 2 – 4 vejce na nichž sedí okolo 28 – 30 dní. Loví drobné hlodavce, obojživelníky, plazy,  nepohrdne žádným uhynulým živočichem včetně mrtvých ryb. V tropech, kde je hojný, odklízí odpadky.

SOKOL STĚHOVAVÝ - Falco peregrinus   V Čechách je sokol velice vzácným dravcem. Rozpětí křídel okolo 100 cm a váha až 1200 gramů. Žije po celém světě ve 22-ti poddruzích. V důsledku používání pesticidu DDT byl skoro vyhuben.  Poměrně snadno se však odchovává v zajetí a to zejména sokolníky. Mláďata jsou pak vypouštěna do přírody v rámci záchranných projektů. Díky tomu jsou jeho stavy již v mnoha zemích stabilizované. Hnízdí na skalách, kde snáší 2 – 3 vajíčka, na kterých sedí 30 – 33 dní. Sokol je nejrychlejší živočich naší planety a při střemhlavém útoku dosahuje rychlost přes 300 km za hodinu. Loví pouze ptáky ve vzduchu.

RAROH VELKÝ - Falco cherrug  Větší druh sokola a jeden z našich nejvzácnějších dravců žijící hlavně ve stepích východní Evropy a Asie. Rozpětí křídel až 140 cm a váha do 1600 gramů. U nás hnízdí na jižní Moravě. Často využívá umělá hnízda na sloupech vysokého napětí nebo i hnízda po jiných dravcích. Ve snůšce bývají 2 – 4 hnědavá vajíčka, na kterých rodiče sedí 30 – 35 dní. Loví ptáky, ale i menší savce. Je velmi oblíbený pro výcvik zejména arabskými sokolníky.

OSTŘÍŽ LESNÍ - Falco subbuteo  Malý druh sokolovitého dravce, živící se drobnými ptáky a hmyzem. Ostříž je díky svým vynikajícím letovým schopnostem (rychlosti a nesmírné obratnosti) jediný dravec, který dokáže ulovit vlaštovku za letu. Jedná se o vzácný druh, který na podzim migruje do jižních krajů. Stejně jako všichni menší sokoli, využívá ke hnízdění hnízda jiných ptáků nejčastěji havranovitých.

KÁNĚ HARRISOVA - Parabuteo unicinctus   Tento dravec stojící vývojově mezi jestřábem a kání obývá suché oblasti jihozápadu USA a střední  Ameriky. Velikostí a loveckými schopnostmi se blíží našemu jestřábovi. Hnízdí na kaktusech. Snáší 2 – 3 vajíčka. Jako jediný z dravců loví a hnízdí ve skupinách a při lovu používá stejnou taktiku jako vlci. Dravec je to inteligentní a velmi snadno ovladatelný.

KONDOR KROCANOVITÝ - Cathartes aura  Jeden z menších druhů kondorů obývající téměř celou  Ameriku. V rozpětí křídel dosahuje 180-ti cm, váží do 2000 gramů. Kondor krocanovitý je typickým mrchožravým ptákem, který se přizpůsobí skoro všem podmínkám. Hnízdí na skalách i stromech nebo v hnízdech jiných ptáků, kde snáší 1 – 2 vejce. Tento kondor je výjimečný svým dobře vyvinutým čichem, tento smysl většině ptáků chybí. Velké nosní dírky a dlouhý zobák s velkým množstvím čichových buněk mu umožňují ucítit mršinu na několik kilometrů. Podle posledních genetických výzkumů jsou kondoři  více příbuzní čápům než dravcům.

OREL STEPNÍ - Aquila rapax    Větší druh orla ze stepí východní Evropy až po Mongolsko a velké části Afriky. Křídla mohou mít rozpětí až 220 cm, váha  dosahuje až 5000 gramů.  Vytváří řadu forem odlišných zbarvení. Hnízdí na zemi nebo na keřích. Do hnízda snáší 2 vejce, která jsou zahřívána 45 dní. Tento orel není výkonným lovcem a chytá menší savce nejvýše do velikosti sysla.  Často chodí po zemi, kde sbírá hmyz, měkkýše, plazy a samozřejmě, stejně jako většina orlů, nepohrdne jakoukoliv mršinou.

OREL SKALNÍ - Aquila chrysaetos   Nejznámější a na světě nejběžnější druh orla. Obývá Evropu, Asii i Ameriku. Tento impozantní dravec loví v přírodě hlodavce do velikosti králíka, ptáky do velikosti kachny a orli žijící ve Španělsku se specializovali na lov želv. V sokolnictví je velmi oblíben pro svou inteligenci a lovecké schopnosti, jež jsou využívány při lovu zajíců, srnčí zvěře, či lišek. 

OREL BĚLOHLAVÝ - haliaeetus leucocephalus   Čtvrtý největší orel na světě s jasně bílou hlavou a výrazným žlutým zobákem. Toto vybarvení je typické pro dospělé dravce. Dospělosti pták však dosahuje až v 6 letech a do té doby je černý až strakatý.  Obývá Severní Ameriku a žije v blízkosti jezer, řek či pobřeží, jelikož jeho hlavní potravu tvoří ryby, ale napadá i ptáky a nepohrdne zdechlinou. 

OREL SKALNÍ  x OREL STEPNÍ - aquila chrysaetos  x aquila rapax   Kříženec dvou velkých druhů orlů, vytvořen umělým oplodněním. Tímto zkřížením se dosáhne dravce s loveckým vybavením v podobě velkých pařátů, klidem a vyrovnaností orla skalního a na druhou stranu orel s nevalným loveckým talentem a tedy nepříliš agresivní. U těchto kříženců je zvláštní, že je barevně každý trochu jiný.

SUP CHOCHOLATÝ - Trigonoceps occipitalis   Středně velký sup z Afriky s rozpětím přes 2 metry a váhou do 4000 gramů. Má krátký krk a širokou hlavu a mršiny ožírá především svrchu na rozdíl od supů dlouhokrkých s úzkou hlavou. Ti dávají přednost požírat mršiny zevnitř. Dle literatury je schopen i lovit. V klidu má hlavu bílou, ale při vzrušení, například při krmení, mu zčervená. Ruměnec na tvářích není tedy pouze výsadou člověka.

SUP KRAHUJOVÝ - Gyps rueppellii   Jeden z nejběžnějších supů Afriky, typově patří mezi dlouhokrké druhy. Rozpětí až 3 metry, váha do 8500 gramů. Hnízdí na stromech, kde staví veliká hnízda s průměrem až 2,5 metru. Snáší jediné vajíčko. Je to typický mrchožrout, který dokáže svým silným zobákem během krátké chvíle zbavit mršinu veškerého masa. Je rekordmanem v ptačí říši ve výšce létání, byl zastižen ve výšce přes 11000 metrů.

Sovy

PUŠTÍK OBECNÝ - Strix aluco   Naše nejběžnější sova, kterou lze potkat ve všech lesích a parcích, kde jsou staré duté stromy. Křídla dosahují rozpětí do 100 cm a váha až 600 gramů. Hnízdí v dutinách stromů, ale ochotně přijímá i umělé budky. Zde snáší 3 – 6 bílých vajíček. Ta jsou zahřívána po dobu 30-ti dní. Loví drobné hlodavce, ale i ptáky až do velikosti sojky. Tato sova je typická svým melodickým houkáním. Puštík je též znám z pohádky Tři oříšky pro Popelku.

KALOUS UŠATÝ - Asio otus   Naše druhá nejběžnější sova. Rozpětí křídel  dosahuje 80 cm, váží však pouze do 350 gramů. Mláďata se ozývají výrazným pískáním, které je slyšet na velkou vzdálenost, čímž často ruší své okolí. Ke hnízdění využívá  opuštěná hnízda strak. Snáší 4 – 6 bílých vajec, která zahřívá 28 dní. Loví výhradně drobné hlodavce. Dnes je hojným obyvatelem městských sadů, parků a zahrad, kde s oblibou vysedává na ozdobných jehličnanech.

SOVA PÁLENÁ - Tyto alba   V současnosti  vzácný druh sovy žijící v lidských sídlech. Původně však obývala skály, proto její zabarvení napodobuje šedavý kámen. Křídla dosahují délky 90-ti cm a váha do 350 gramů. Typická je svým srdcovitým „obličejem“. Tento lem, který je tvořen pevnějším peřím, mají všechny sovy, slouží jako  ušní boltce. Hnízdí ve starých domech a stodolách s hojným výskytem hlodavců, kteří tvoří její hlavní potravu. Snáší 4 – 14 vajíček, v závislosti na početnosti kořisti. Ta zahřívá 30-34 dní.  Patří mezi nejkrásnější sovy.

SÝČEK OBECNÝ - Athene noctua   Poměrně vzácný druh sovy, obývající hlavně staré vesnické hřbitovy a kostely. Z poslední doby však existují doklady o jeho výskytu ve městech. Rozpětí křídel až 50 cm a váha do 200gramů. Pro sýčka je typický jeho naříkavý hlas, díky kterému vznikla pověra, že přivolává neštěstí nebo smrt. Hnízdí v dutinách, kde snáší 4 – 6 vajec, a která zahřívá okolo 28 dnů. Živí se hmyzem, drobnými hlodavci či menšími ptáky.

VÝR VELKÝ - Bubo bubo   Třetí nejběžnější druh sovy u nás. S rozpětím křídel až 170cm a váhou do 3500 gramů patří mezi největší sovy světa. Hnízdí v lesích na zemi mezi skalami, často i v lomech, jak aktivních tak  nepoužívaných. Snáší 2 – 3 vejce, na kterých sedí 35 dní. Jeho hlavní potravou jsou ježci, ale jinak je nevybíravý. Loví vše od myši po zajíce, ptáky nevyjímaje,  včetně různých druhů dravců a sov.

VÝREČEK MALÝ -  Otus scops   Jedna z nejmenších sov, která je u nás velmi vzácným zatoulancem. Stejně jako všechny sovy má i výreček velká křídla, která dosahují rozpětí 30-ti cm, váží do 100gramů. Hnízdí v dutinách stromů. Snůška je do 6 vajec, na kterých sedí 25 dní. Loví převážně hmyz a výjimečně i drobné hlodavce. Běžnější než u nás je v jižní Evropě. Bohužel je stále v Itálii i v dnešní době považován za pochoutku a na tahu je chytán.

SOVICE SNĚŽNÍ - Nyctea scandiaca    Pro nás exotický druh sovy žijící na dalekém severu. Délka křídel dosahuje 140-ti cm a váha do 2500 gramů. Hnízdí na zemi, kde v průběhu května snáší 3 vejce, na kterých sedí 35 dní. Loví jak v noci, tak i v průběhu dne. Potravu tvoří lumíci, bělokur a zajíc bělák. Tento druh sovy je velmi otužilý a je jedním z nejseverněji žijících živočichů vůbec. Samice jsou černě kropenaté na bílém podkladu, samcům černá postupně mizí, až jsou v dospělosti téměř celí bílí.

PUŠTÍK BRADATÝ - Strix nebulosa    Je největším z puštíků a na délku těla přerůstá i výra velkého ( postrádá však jeho mohutnost). Tato sova žijící na severu Ameriky dokáže díky svému dokonalému sluchu ulovit lumíka i skrze sníh. Schopnost lovit kořist i v hlubokém sněhu, kde jsou ostatní sovy bez šancí na úspěch, ho předurčuje  k životu v chladných podmínkách. Jméno dostal podle bílých peříček zespodu lemujících jeho masku, což budí dojem bílého kníru.

Domů | Naše odchovy | Něco o nás | Záchranná stanice | Ukázky pro školy | Ukázky pro veřejnost | Fotogalerie | Pro agentury | Kontakt